[cygallery link=“file“] Jen tak si poklidně plout v Karibském moři od ostrova k ostrovu, nechat se unášet silou pasátových větrů, zažít adrenalin spojený s jachtingem a v neposlední řadě touha po vítězství … tak v tomto duchu se nesl první ročník české regaty nazvané místním kreolským jazykem „POU MANDE“. Stalo se nepsaným pravidlem, že po příletu na Martinik se posádka přesune do místní restaurace Mango Bay, kde při popíjení „rhumpunch“ probíhá seznámení. Po probdělé noci, se pomalu probouzíme do prvního karibského rána, ale bohužel se nám to trochu komplikuje a řešíme ztrátu pasu. Naštěstí poctiví lidé stále ještě existují a zanedlouho nám řidič autobusu přiváží zapomenutou tašku s pasem.
13.1.2013 – dle původního harmonogramu se mělo vyplouvat z mariny až následující den, ale vše je připraveno a naše „flotila“ složená ze dvou katamaránů GOBI a COCOA vyplouvá z mariny. O půl hodiny později už kotvíme poblíž krásné bílé pláže ve městečku Sainte Anne, kde si posádky užívají zaslouženého odpočinku a koupání v průzračné vodě. Odpoledne se přesouváme k jižnímu cípu Martiniku, kde v 16:00hod odstartovala první etapa závodu s cílem na severním cípu St. Lucia v zátoce Rodney Bay. I když z původně plánovaných 7 katamaránů, zůstaly nakonec pouze dva v celkovém počtu dvaceti osob, neubralo to nic na soutěživosti, sportovnímu nasazení a touze po vítězství. Do cíle doplula první posádka lodi Gobi a stala se tak vítězem první etapy. Posádka Cocoa se za vítěznou lodí držela jen pár metrů a do cíle dorazila jen o několik minut později. Slunce mizí za obzorem a katamarány plují nocí dále na jižní cíp do zátoky Soufriere Bay. Následující den byl volný a každý si mohl vybrat program dle svého. Někteří se pustili do strmého výstupu 800m vysokého Pitonu, někteří se vydali na prohlídku malebného městečka Soufriere nebo na prohlídku netypicky nízké a však stále činné sopky. Večer pak hromadně míříme do sirných vývěrů – Sulphur Springs, kde se ponoříme do horkých pramenů.
14.1.2013 – i druhá etapa závodu musela být oproti původnímu plánu pozměněna. Vzhledem k tomu, že poryvy zběsile řádily a foukal velice silný vítr, museli jsme se nejprve trochu vzdálit od ostrova a když se vítr změnil na příjemný pasátový, odstartovali jsme druhou etapu závodu. Naším cílem byla zátoka Wallilabou Bay. Oba katamarány proplouvají kanálem mezi ostrovy bez problémů. Podél ostrova Saint Vincenc Gobi volí závětrnou stranu a křižuje na zadní vítr, Cocoa zvolila spíše příbřežní plavbu kolem sopky. Dramatické chvíle však nastali těsně před vplutím do zátoky. Místní domorodci pomáhající s vyvazováním, začali tlačit a naléhat, že se musí skasat plachty. Nechápali však naší potřebu vytrvat a dostat se tak do cíle jako první. Nastal tak pěkný zmatek. Tentokrát do cíle dorazila první Cocoa a skóre tak bylo vyrovnáno. Posádky byly natolik unavené, že večer neměl nikdo náladu na oslavu vítězství, přestože jsme majitele místní hospůdky přesvědčili, aby jel taxíkem do města nakoupit ingredience a namíchal nám jeho specialitu „Jack Sparrow rhumpunch“. Druhý den jsme mu vše vynahradili a po odpočinkovém dni, se večer dostavili v plné síle.
15.1.2013 – druhý den ráno se po bujaré oslavě vydáváme znovu na cestu, na motor jsme dopluli na jižní část ostrova, kde jsme zakotvili poblíž hlavního městečka Kingstown. Po prohlídce města a malém odpočinku znovu zvedáme kotvy a doplouváme k nedalekému útesu, odkud odstartovala třetí etapa závodu. Etapa s cílem na ostrově Bequia v zátoce poblíž města Port Elizabeth byla mnohem kratší než ty předešlé. Do cíle tentokrát jako první doplula opět Gobi. Skóre 2:1 rozdělilo účastníky na dva tábory a vyvolalo opravdu soutěživého ducha.
16.1.2013 – dnes nás měla čtvrtá etapa dle harmonogramu zavést okolo ostrova Bequia, což bylo z časového důvodu pozměněno a vydáváme se směr Mayreau. I tuto etapu opět vyhrála Gobi a zvyšuje skóre na 3:1. Záliv Saltwhistle Bay ve kterém jsme zakotvili svou klidnou průzračnou vodou a krásným bílým pískem odnesl všechen smutek z porážky a posádky si užívaly krásné odpoledne.
17.1.2013 – tento den jsme opět využili k odpočinku a plujeme na korálové útesy Tobago Cays vzdálené jen pár mil na východ. Každý tráví den po svém – pozorováním leguánů, plaváním se želvami nebo šnorchlováním na návětrné straně korálových útesů, kde je podmořský život velice bohatý a lze se setkat i se žralokem. Aby účastníci ochutnali vše, co Karibik nabízí, organizátoři regaty Carib Yacht Sailing a Yachtcharter uspořádali raut na pláži. Servírovaly se čerstvě nachytané langusty a ryby, místní zelenina a rýže, to vše připravené kreolským způsobem. K dobré večeři patří i dobré pití a tak se samozřejmě podával místní „rhumpunch“. Grilování na pláži pod oblohou plnou hvězd, příjemně zakončilo další den. Následující ráno opouštíme národní mořský park Tobago Cays a míříme na nedaleký Petit Tabac. Tento malý ostrůvek proslavila scéna z filmu Piráti z Karibiku. Jack Sparrow zde objevil velice cenný poklad – zakopaný karibský rum. Nám se sice podobný poklad nalézt nepodařilo, ale i tak si posádka užila velice příjemný den na bílé pláži s průzračnou vodou. Odpoledne se přesouváme na ostrůvek Petit St. Vincent, nejjižnější místo karibského moře, kam nás naše regata zavedla. Posádka zatoužila ukořistit co nejvíce kokosů a vyrazila na pláž, bohužel si vybrali soukromou pláž patřící místnímu resortu, což se místnímu hlídači ani málo nelíbilo.
19.1.2013 – přesouváme se na Union Island, kde kotvíme v hlavním městě Clifton. Večer opět trávíme v typicky karibském duchu, tentokrát v místní restauraci u Big Papi, kde pravou karibskou atmosféru dokresluje místní SteelBand – skupina kluků bušících do sudů, výsledkem je však velice rytmická muzika a když se večer opravdu povede, tak si po večeři i pěkně zatancujete. Večer jsme ukončili procházkou městem a krátkou návštěvou několika dalších místních barů, ze kterých se nesla velice hlučná reggae muzika.
20.1.2013 – ještě malá zastávka na ostrůvku Mopion Island – malý písečný ostrůvek neustále měnící svůj tvar, plocha však zůstává po celý rok zhruba stejná, ozdoben je pouze malým deštníkem. Zde končí naše plavba na jih. Definitivně tak dáváme sbohem jižním korálovým útesům a vyrážíme opět na sever. Vracíme se zpět na Union Island, tentokrát však trávíme noc na jiho-západní části ostrova.
21.1.2013 – po dlouhém odpočinku opět doplouváme na start a startuje pátá etapa závodu. Ukázalo se, že Cocoa si proti větru dokáže lépe poradit s vlnami a ujímá se vedení. Bohužel radost netrvá dlouho, náhlá rána a trhavý zvuk upozorňuje posádku, že se něco děje. Závětrná strana jezdce kosatkové otěže pomalu ale jistě praská a tak je posádka nucena co nejrychleji vymyslet náhradní řešení. Vše se však podařilo rychle vyřešit a Cocoa dotahuje náskok Gobi. Cílem této etapy je ostrov Bequia, kam doplouvá první Cocoa, celkové skóre je po další etapě 3:2.
22.1.2013 – z ostrova Bequia startuje šestá etapa s cílem v zátoce Kingstown Bay na ostrově St. Vincenc. Opět se ukázalo, že protivítr svědčí více Cocoa, která do cíle přijíždí jako první a vyrovnává tak náskok Gobi na 3:3. Dále pak plujeme na motor do zátoky Cumberland Bay, kde za pomoci místních vyvazujeme lodě na palmy. V malebné zátoce úzce spojené s otrokářskou minulostí již nic nenaznačuje utrpení otroků, lidé jsou zde velice přátelští a vesele nás vítají.
23.1.2013 – dnes je opět volný den a vyrážíme k místní sopce Soufriere. Využíváme místní dopravu, což je další neopakovatelný čistě karibský zážitek. Zastavuje taxi, které vysazuje několik dětí cestujících do škol a uvolňuje tak místo pro naši 21 člennou skupinu. V taxíku s kapacitou 12 lidí se tak rázem mačká 23 pasažérů a začíná to pravé dobrodružství. Taxík se za hlasité reggae muziky řítí obrovskou rychlostí po silnici klikatící se údolími a vesničkami, ale i šplhající do pořádných kopců. Po dobrodružné cestě vystupujeme na pláži s černým sopečným pískem a před námi se otevírají nádherné panoramata sopky s její neuvěřitelně zelenou vegetací.
24.1.2013 – dnes odstartuje předposlední etapa regaty, přesouváme se k severnímu výběžku městečka Richmond. Sedmá etapa odstartovala a opět se ukázalo, že Cocoa se dokáže s protivětrem poprat mnohem lépe a do cíle doplouvá první. Kotvíme na severní části ostrova Saint Lucia. Po návštěvě místní malebné hospůdky, kde proběhlo shrnutí dosavadní plavby, se rozcházíme každý do svých kajut s netrpělivým očekáváním závěrečné etapy, která zítra vše rozhodne.
25.1.2013 – osmá závěrečná etapa právě odstartovala, necháváme za sebou Pigeon Island a směřujeme zpět na Martinik. Ani tato etapa bohužel nebyla pro Cocoa příliš šťastná, po vytáhnutí hlavní plachty zjišťují, že je natržen první ref. Gobi se pomalu, ale jistě vzdaluje. Cocoa však svou situaci opět rychle vyřešila a plnou rychlostí se řítí do cíle, přesto již nestačila dotáhnout náskok Gobi. Oba katamarány se šťastně vrací zpět do mariny a posádky se večer scházejí v restauraci Mango Bay, na místě kde vše před 14 dny začalo. Závěrečný večírek a vyhlášení vítěze ukončilo nejen první ročník regaty, ale též karibské dobrodružství. Závod skončil nerozhodně 4:4 a na tvářích všech 20ti mořeplavců se odráží karibská pohoda a spokojenost.
Organizátoři děkují báječným posádkám a věří, že v příštím roce se zde opět sejdeme v hojnějším počtu a závod tak nabude nových rozměrů.
Ing. Pavel Strašil za Carib Yacht Sailing
Ing. Jiří Zindulka za Yachtcharter
Nejnovější komentáře