Bermudská plachta

Někdy se jí přezdívá také Marconiho plachta, poprvé se začala používat v sedmnáctém století. Dnes je běžná u nejmodernějších typů plachetnic, původně byla vyvinuta pro drobnější bermudská plavidla. Vysoký stěžeň, trojúhelníkový tvar – to jsou její poznávací znamení. Kromě bermudských plachet znají námořníci i rahnové, lugové či latinské plachty.

Beaufortova stupnice

Pomáhá námořníkům při odhadování rychlosti proudění větru, jejím autorem byl irský mořeplavec Francis Beaufort (1774 až 1857). Dvanáct přehledných stupňů, začínajících bezvětřím a vánkem a končící vichřicí a orkánem. Například stupeň BS 6 znamená silný vítr (rychlost 39 až 49 km/h, resp. 10,8-13,8 m/s), stupeň BS 3 je roven slabému větru (12 až 19 km/h, resp. 3,4-5,4 m/s).

Badenplato

Malá plošina, která slouží pro snadnější přístup do vody /z vody, například pro potápěče. Díky skládacím schůdkům a výsuvnému žebříku nabídne v jednom bezpečnost i pohodlí. Obvykle se vyrábí v kombinaci dřevo + nerez, ale existují i jiné varianty.

Altostratus

Frontální oblak, jenž sestává z kapek vody a krystalků ledu. Tvoří se zejména při nižších teplotách, najdeme jej ve výšce dvou až šesti kilometrů, kdy později zmohutní a může se také změnit v tzv. nimbostratus. Oblak As nejčastěji najdeme na blížící se teplé nebo okluzní frontě.

Altocumulus

Oblaky v bílé nebo šedé barvě, které mají vlastní stín. Sestávají z drobných kapek vody a při teplotách blízko bodu mrazu se mohou proměnit v ledové krystaly. Mohou mít i více vrstev na sobě, přes které prosvítají sluneční paprsky, spodní strana nebývá rovná. Altocumulus vzniká i při turbulenci a někdy bývá zaměňován s podobnými oblaky – altostratus, cirrus apod.