Bezan

Jde o zadní plachtu na plachetnici, bývá označována také termínem „latinská plachta“. Pomůže rychlejší plavbě s bočním i zadním větrem, využívala se jak v antickém římském, tak například i arabském loďstvu.

Bermudský yawl

Dvoustěžňová loď, kterou poznáme podle menšího bezanového stěžně v zadní části – důsledkem čehož jsou dobré manévrovací schopnosti nejen při větrném počasí.

Bermudský slup

Neboli počeštěle bermudská šalupa. Jde o jednostěžník s trojúhelníkovou plachtou (slangově kosatka), umožňující dobré manévrovací vlastnosti při plavbě proti prudšímu větru.

Bermudský keč

Dvoustěžník s kratším stožárem umístěným pod sloupem s kormidlem. Bezanový, resp. zadní stěžeň směřuje dopředu.

Bermudská plachta

Někdy se jí přezdívá také Marconiho plachta, poprvé se začala používat v sedmnáctém století. Dnes je běžná u nejmodernějších typů plachetnic, původně byla vyvinuta pro drobnější bermudská plavidla. Vysoký stěžeň, trojúhelníkový tvar – to jsou její poznávací znamení. Kromě bermudských plachet znají námořníci i rahnové, lugové či latinské plachty.

Beaufortova stupnice

Pomáhá námořníkům při odhadování rychlosti proudění větru, jejím autorem byl irský mořeplavec Francis Beaufort (1774 až 1857). Dvanáct přehledných stupňů, začínajících bezvětřím a vánkem a končící vichřicí a orkánem. Například stupeň BS 6 znamená silný vítr (rychlost 39 až 49 km/h, resp. 10,8-13,8 m/s), stupeň BS 3 je roven slabému větru (12 až 19 km/h, resp. 3,4-5,4 m/s).